Co je to zubní implantát?

Zubní implantáty jsou umělé náhrady chybějících zubů vyrobené z titanu, příp. z titanové slitiny, které se upevní přímo v čelisti obdobně zubnímu kořenu přirozeného zubu. Nejčastěji mají tvar šroubku či cylindru. Převážná část implantátu je skryta v čelisti (tzv. fixtura). Na horní viditelnou část se následně nasadí pilíř (tzv. abutment), který tvoří nosný základ pro budoucí zubní náhradu – korunku, můstek či celkovou protézu.

Jaké jsou výhody zubních implantátů?

Zubní implantáty mají životnost v řádu desítek let a považují se za řešení nejen dlouhodobé, ale pohodlné a esteticky dokonalé. Používání zubních implantátů není omezeno věkem, náhrada je možná i u dětí s dostatečně vyvinutými kostmi. Na rozdíl od protéz umožňují zubní implantáty vyhnout se broušení vedlejších zubů a zapojují kost do činností, které byla zvyklá vyvíjet s normálními zdravými zuby. Zubní implantáty lze zavádět jak do čerstvé prohlubně po právě vytrženém zubu, tak do již delší dobu bezzubé čelisti. Jednou ze zásadních výhod zubních implantátů je možnost jej aplikovat bezprostředně po extrakci zubu.

Typy zubních implantátů

Existuje několik druhů zubních implantátů (válcové, čepelkové aj.) a také celá řada způsobů jejich uchycení v čelisti. Mezi nejfrekventovanější patří kořenová implantace. Aby proběhla úspěšně, musí být čelistní kost dostatečně hluboká a široká. I u pacientů, jejichž čelist není pro tuto metodu dostatečně silná, existuje řešení. Buď zubní lékař zvolí speciální druh implantátu, nebo se přikloní ke kostní transplantaci, tj. výstavbě kosti v okolí plánovaného zavedení implantátu. Rozšíření kostní hmoty se odborně jmenuje augmentace.

Jak probíhá zavedení zubního implantátu?

Zubní implantáty
Zubní implantáty

Vložení implantátu se většinou provádí ve dvou etapách. V první fázi se do zubní kosti zavede implantát a rána se zašije, a to buď vstřebatelnými stehy (není nutné vytahovat) nebo nevstřebatelnými (za 7–10 dní je nutné odstranit). Vložení zubních implantátů probíhá v místní anestezii nebo analgosedaci. Dále se implantát nechá vhojovat. V horní čelisti tento proces trvá zpravidla 6 měsíců, v dolní čelisti 3 až 4 měsíce. Po tomto vhojovacím období následuje druhý chirurgický zákrok, který spočívá v naříznutí sliznice v místě implantátu a nasazení dočasného pilíře, který již vyčnívá do úst.

Během 2 týdnů dáseň v okolí tohoto válečku vytvoří „manžeta“, která brání prostupu mikrobů. V tu chvíli se dočasný pilíř vymění za definitivní abutment a na něj se pak může zhotovit zubní náhrada – korunka, můstek či celková protéza. Korunky se obvykle nasazují několik měsíců po vytvoření zubního implantátu. Někdy bývá nasazena provizorní korunka do doby, než se nasadí napevno. U náhražky více nefunkčních zubů či celé bezzubé čelisti jsou do kosti po implantaci našroubovány můstky. V určitých případech lze od vhojovacího období upustit a zubní náhradu nasadit ihned.

Po zákroku

Po zavedení zubního implantátu se dostaví mírné bolesti, které bývají nejintenzivnější po odeznění anestezie a trvají zhruba tři dny. Počítejte s nateklou a bolestivou tváří. Může se objevit i mírné krvácení a ztuhlost žvýkacích svalů, která znemožní otevírání úst. Doporučují se proto ledové obklady na postiženou část tváře. Naši lékaři Vám předepíší i léky proti bolesti.

První dny po zákroku se jí strava kašovitého typu. Měli byste se vyhnout horkým nápojům a potravinám. Je nutné vědět, že kouření zvyšuje riziko komplikací a značně prodlužuje dobu hojení. Provizorní zubní náhradu je možné používat po prvních dnech, nezbytných ke zhojení rány. Umožní Vám běžný příjem potravy i společenský kontakt. Péče o zubní implantáty je pak stejná jako o přirozené zuby.

Jaká jsou rizika?

Mezi možné komplikace spojená se zavedením zubních implantátů patří infekce v ráně, problémy s dutinami apod. Pokud ale pacient, který má o implantaci zájem, není silný kuřák, netrpí žádnou závažnější metabolickou poruchou, cukrovkou, nepodstupuje ozařování, neprovádí špatnou ústní hygienu nebo netrpí nedostatkem kosti, zákrok by měl probíhat bez větších komplikací. Riziko, že by tělo zubní implantáty nepřijalo, je zpravidla mizivé.